cortelazzi

Lasagne s mortadelou a pistáciemi

Tomuhle jídlu rozhodně dejte šanci! Je rychlé a chuťově dokonalé. 🙂 Mortadela, pistácie a mozzarella tvoří dokonalou kombinaci. Mňam!

Na 4 porce potřebujete

Lasagne

  • 250 g čerstvých lasagní (nebo 150 g sušených)
  • 300 g mozzarelly / burraty / straciatelly*
  • 60 g parmazánu
  • 50 g pistáciového pesta** (nemusí být)
  • 250 g mortadely***
  • 70 g drcených pistácií

Bešamel

  • 1 l plnotučného mléka
  • 1 malá cibule (nemusí být)
  • 1 bobkový list (nemusí být)
  • 65 g másla
  • 65 g hladké mouky
  • 1 – 1,5 lžičky soli
  • špetka bílého pepře
  • velká špetka čerstvě strouhaného muškátového oříšku

 

*Burrata je speciální druh mozzarelly, který pochází ze severní Apulie. Má oválný tvar, uvnitř je tzv. stracciatella (ručně trhané kousky sýru), která je naložená v tučné smetaně a zvenčí má konzistenci jako mozzarella. Seženete ji ve větších supermarketech nebo v italských speciálkách. 🙂

 

**Pistáciové pesto

Můžete ho koupit v Cortelazzi nebo ho jednoduše vyrobit doma. Stačí smíchat 2 lžíce pistáciového másla s 2 lžičkami olivového oleje, solí a pepřem. Přidat můžete i strouhaný parmazán, bazalku a česnek. Pokud máte výkonný mixér, můžete si pistáciové máslo umixovat z opražených pistácií doma. 🙂 Pistáciové pesto ale můžete vynechat a použít jen více pistácií.

 

*** Mortadela

Jedná se o italský salám, který na první pohled připomíná náš „junior“, ale složením je o mnoho kvalitnější. Pochází z městečka Bologna, které leží v oblasti Emiglia-Romagna a skládá se z vepřového masa, soli, tradičního koření a kousků slaniny, díky kterým na řezu pak můžete vidět typické bílé flíčky. Podává se často nakrájená na kostičky se skleničkou vína nebo se krájí na plátky a pokládá se na rozpečené pečivo – ať už je to pizza, ciabatta nebo crostini. Při vybírání mortadelly koukejte nejen na složení, ale také zkuste najít tu s označením místa původu IGP.

Bešamel

Tento krok je volitelný. Aby měl bešamel lepší chuť, zkuste v něm infuzovat cibuli a bobkový list. Je to takový tajný trik italských baboček. 🙂 Cibuli oloupejte a spolu s bobkovým listem vložte do rendlíku, zalijte mlékem a pomalu začněte ohřívat. Prohřívejte těsně pod bodem varu asi 5 minut. Mléko tak perfektně nasákne ostatní chutě. Poté přeceďte a nechte stranou vychladnout.

V jiném hrnci rozpusťte máslo, přidejte mouku a za stálého míchání smažte 45 vteřin. Nesmažte mouku déle, mohla by zhnědnout a bešamel už by nebyl typicky bílý. Hrnec sundejte z plotny a po částech přilívejte mléko. Energicky přitom šlehejte (ideální je na to omáčková metla či ta klasická), dokud nebude omáčka úplně hladká. Vraťte zpět na plotnu, přiveďte k varu a za stálého míchání vařte asi 3 minuty. Pak teplotu stáhněte na minimum a vařte 15 minut. Omáčku občas promíchejte odspodu, kvůli mouce se bude hodně přichytávat. Výsledkem by měla být hladká, lesklá omáčka, kterou na závěr dochutíte muškátovým oříškem, solí a pepřem. Poté vmíchejte pistáciové pesto.

 

Těstoviny

Pamatujte si, že čerstvé těstoviny jsou prostě vždycky nejlepší. Já mám radši, když se i čerstvé těstoviny povaří, ale není to úplná nutnost, tak nechám rozhodnutí na vás. 🙂 Třeba u tohoto receptu jsem vření úplně vynechala. Těstoviny povařte jen asi 1 minutu v hodně osolené vodě (je nutné přidržet je u dna) a pak je vhoďte do mísy s ledovou vodou. Zastavíte tím proces měknutí, těstoviny totiž změknou ještě v troubě při pečení. Chladné pláty těsta vyskládejte na sebe na talíř.

Pokud se rozhodnete udělat těstoviny sušené, kupte takové, na kterých je nános mouky – nejsou žluté, ale spíš do bíla a jejich povrch je spíš hrubší, je to záruka kvality. Těstoviny vařte ve velmi slané vodě, dokud nebudou ve středu ještě lehce syrové, a pokračujte stejně, jako když používáte čerstvé.

 

Kompletace

Troubu zapněte na 200 stupňů. Mozzarellu natrhejte na tenké kousky. Parmazán nastrouhejte najemno. Připravte si zapékací mísu. Na dno mísy namažte trochu bešamelu.

Nyní začněte vrstvit v pořadí:
Těstoviny – bešamel – pistácie – mozzarella – parmazán – mortadela – bešamel a zase celé znovu 🙂

Vršek lasagní navrstvěte následovně:
bešamel – kousky natrhané mortadely – mozzarella – pistácie – parmezán.

Vložte do trouby cca na 30 minut a zapékejte, dokud nebude bešamel se sýrem hezky zlatohnědý. Po vyndání nechte lasagne asi 10 minut zchladnout a poté podávejte. 🙂

Dobrou chuť 🙂

Vánoční focaccia bez hnětení

V cortelazzi milujeme jejich focacciu. Často si ji kupujeme, a tak nás s Claudií napadlo, že bych pro vás mohla vytvořit rychlý recept, který nezabere tolik času, ale udělá spoustu parády! 🙂 Zdobení bude bavit děti i dospělé a krásně ozdobí vánoční nebo silvestrovskou tabuli.

Na 1 plech cca 30 x 25 cm
  • 510 g hladké mouky (Manitoba / na pizzu – typ 00)
  • 10 g mořské soli
  • 20 g čerstvého droždí
  • 455 g vlažné vody (použijte váhu)
  • Extra panenský olivový olej
  • Plátková sůl (Maldon či jiná)
  • Rozmarýn a cherry rajčátka na ozdobu
Postup

Ve velké míse promíchejte mouku a sůl. Droždí rozdrobte do hrníčku, přidejte lžičku mouky a rozmačkejte do kaše. Přidejte cca 10 ml vody a nechte vzejít kvásek. Bude to trvat asi 15 minut. Kvásek přidejte k mouce a přilijte vodu. Gumovou stěrkou míchejte, dokud se tekutina nevsákne a suroviny nevytvoří lepivou kouli těsta. Nedostatky nevadí, jde o to, aby se vše spojilo, žádné složité zadělávání se tentokrát nekoná. 🙂 Povrch těsta lehce potřete olivovým olejem. Mísu zakryjte vlhkou utěrkou nebo potravinovou fólií a ihned ji vložte do lednice na nejméně 12 hodin nebo až tři dny. Díky takovému širokému rozpětí si můžete určit, kdy přesně chcete vaší focacciu mít čerstvou. 🙂

Plech vytřete olivovým olejem nebo máslem (pokud máte skleněnou zapékací mísu, doporučuji spíš máslo).

Doprostřed plechu nalijte ještě dvě lžíce oleje – tak, abyste vytvořili takový rybníček. Těsto vyndejte z lednice a odlepte ho od strany mísy. Těsto hezky splaskne. Zadělejte ho opět do tvaru koule. Nepravidelnou kouli položte doprostřed rybníčku a hezky ji v něm obalte. Kuličku nechte 3 až 4 hodiny odpočívat v závislosti na teplotě vaší kuchyně.

Že je těsto připravené na zdobení a pečení poznáte tak, že se kompletně rozlije do stran a začnou se na něm tvořit bublinky.

Troubu zapněte na 215 stupňů – horní a spodní ohřev nebo 200 stupňů horkovzduch. Na focacciu nalijte 2 lžíce olivového oleje a opatrně rozmažte po celé ploše. Omastěte si prsty a vytvořte dírky. Budou se tvořit bubliny, ale to je správně. 🙂

Rozmarýnem ozdobte focacciu tak, aby na ní vytvořil vánoční stromeček. Ozdoby vytvořte pomocí malých plátků cherry rajčátek. Nakonec celou focacciu posypte vločkovou mořskou solí.

Plech vložte do středu trouby a pečte 25 až 30 minut, dokud nebude vršek zlatavý a křupavý. Upečenou focacciu vyndejte z trouby a nechte vychladnout na chladicí mřížce. Můžete ji podávat ještě vlažnou nebo nechat vystydnout a připravit si sendvič. Krásně ozdobí také vánoční nebo silvestrovskou tabuli. 🙂

Focacciu můžete jednoduše refreshnout tak, že ji opečete z obou stran na pánvi nebo ji rozpečete v troubě.

Dobrou chuť 🙂

Těstovinový salát s rajčaty, pestem, bazalkou a mozzarellou

Tento recept je vizuálním ztělesněním Itálie, nemyslíte? 🙂 A jak chutná! Těstovinové saláty jsou oblíbené snad na všechny způsoby. My jsme doma vždy dělali klasiku se šunkou, sýrem a zeleninou, ale tohle je úplně jiná pecka. Svěžest rajčátek a bazalky, krémovitost mozzarelly a síla pesta tvoří dokonalou kombinaci pro vaše chuťové pohárky.

Na 2-3 porce potřebujete
  • 250 g semolinových těstovin „Fusilli“
  • 120 g mini mozzarelly / 1 balení celé
  • 3 – 4 lžíce pistáciového* / bazalkového** pesta
  • 10 cherry rajčátek
  • 2 hrsti bazalky
  • Sůl

*Pistáciové pesto můžete koupit v Cortelazzi nebo ho jednoduše vyrobit doma. Stačí smíchat 2 lžíce pistáciového másla s 2 lžičkami olivového oleje, solí a pepřem. Přidat můžete i strouhaný parmazán, bazalku a česnek. 🙂 Rozhodně ho někdy vyzkoušejte, je dokonalé!

**Janovské bazalkové pesto si připravuji většinou domácí, recept najdete na mém blogu nebo ve druhé kuchařce v části italského roadtripu. 🙂 Pokud nemáte čas, určitě si pořiďte to pravé italské z Cortelazzi, případně zapátrejte v obchodech. Vyvarujte se těm, které obsahují jiný olej než olivový.

 

Postup

Pokud nemáte těstoviny z předešlého dne, uvařte si čerstvé. Do velkého hrnce natočte vodu téměř k okraji. Vodu přiveďte na nejvyšším plamenu k varu, přidejte 2 lžíce soli, počkejte 1 minutu a přidejte těstoviny. Vařte je na co nejvyšší plamen, aby se nerozvařily.

Až budou hotové, sceďte je (nechte trošku vody v hrnci) a promíchejte s pestem. Díky škrobové vodě se vytvoří krásná crema. Každé pesto je trochu jinak silné, proto ho přidávejte hlavně podle chuti. Nechte trochu zchladnout.

Mezitím, co se vaří těstoviny, nakrájejte rajčata na poloviny nebo čtvrtiny (podle velikosti). Mozzarellu natrhejte na malé kousky.

K těstovinám s pestem přimíchejte rajčata, bazalku a mozzarellu. Ochutnejte a případně dosolte. Salát můžete podávat vlažný nebo ho nechat dojít do pokojové teploty a podávat.

 

Obměna: Místo klasické mozzarelly můžete použít burratu a položit ji doprostřed salátu. Vnitřek se krásně rozlije do salátu a bude to pecka! 🙂 Do salátu můžete přidat olivy, kapary nebo parmazán, pro masovou verzi pak můžete přidat na kousky natrhanou italskou sušenou šunku nebo natrhat zbytek kuřecího masa z pečeného kuřete.

Dobrou chuť 🙂

Pasta al tartufo – těstoviny s lanýži

Tentokrát jsme pro vás s Cortelazzi připravili recept na těstoviny s lanýži. Nechtěla jsem připravovat úplně obyčejnou emulzi z olivového oleje, a tak mě napadlo udělat omáčku carbonara bez pancetty. Ukázalo se to jako skvělý nápad, mňam! 🙂

Na 2 porce potřebujete
  • 30 g černého lanýže
  • 30 g másla
  • 1 lžíce olivového oleje
  • 200 g těstovin Fettuccine / Papardelle / Tagliatelle
  • 50 g sýru Parmigiano-Reggiano
  • 3 žloutky
  • Čerstvě mletý pepř
  • Sůl
Kvalita surovin

Lanýž je houba, která roste pod zemí – u kořenů některých listnatých stromů. Dříve je hledala prasata, která si na nich pochutnávala, dnes je hledají především speciálně vycvičení psi. 🙂 Nejčastěji se s lanýži můžete setkat v Itálii a ve Francii. Mezi nejznámější druhy patří lanýž černý, lanýž bílý a lanýž letní. Bílý lanýž má nejsilnější aroma a také je nejdražší. Černý lanýž je také celkem výrazný a lanýž letní vyniká naopak svou lehkostí.

V Cortelazzi nyní můžete koupit italské černé lanýže ve velmi vysoké kvalitě. Stačí se zeptat v obchodě u restaurace nebo napsat online (v případě objednávky domů). Rozhodně vám je doporučuji vyzkoušet, je to opravdu zážitek. Pokud vám lanýže smrdí, věřte, že je to tím, protože jste ještě nejedli ty správně čerstvé. 🙂

Kvalitní pastu (z italského pasta = těstoviny) poznáte již na první pohled. Je obalená v moučném posypu a na dotek má hrubou strukturu.  To je velmi důležité, protože na tyto těstoviny se správně uchytí omáčka a bude jí na nich akorát (pokud použijete obyčejné těstoviny, omáčka sklouzne a nedocílíte správného výsledku). Můžete také použít čerstvé těstoviny. Určitě se ale dívejte na složení – pasta by měla obsahovat jen mouku a vejce. 🙂

Na tento pokrm je nejlepší sýr Parmigiano-Reggiano. Je to italský sýr chráněný značkou původu. Neobsahuje žádné konzervační látky, pouze mléko, sůl a přírodní syřidlo. Zraje 12–30 měsíců. Dá se snadno sehnat v supermarketech, ale doporučuji vyzkoušet čerstvě krájený přímo z italských obchůdků. Existuje i levnější varianta v podobě sýru Grana Padano, ale berte jej prosím opravdu jen jako záložní variantu 🙂

 

Postup

Do velkého hrnce, natočte studenou vodu téměř k okraji (minimálně 3 litry). Přiveďte ji na nejvyšším plamenu k varu, přidejte 2 lžíce soli, počkejte 1 minutu a vložte těstoviny. Vařte je na co nejvyšší plamen, aby se nerozvařily.

Malý kousek lanýže nasekejte nadrobno. Parmezán najemno nastrouhejte. Žloutky lehce prošlehejte se sýrem a přidejte čerstvě mletý pepř. Přilijte necelé 2 sběračky vody z těstovin a řádně promíchejte.

Na pánvi rozehřejte máslo s trochou olivového oleje (tím se zvýší bod zakouření másla a nepřepálí se) a přidejte najemno nasekaný lanýž. Na slabém plamenu nechte lanýže infuzovat. Tuku by v pánvi mělo být dostatek, proto máslo určitě neubírejte. Bude klíčový k vytvoření omáčky. Pomocí kleští či pinzety uvařené těstoviny přendejte přímo z hrnce do pánve. Přilijte ještě sběračku vody, v níž se vařily.

Těstoviny promíchejte, nechte 1 minutu provařit a stáhněte z ohně. Počkejte 2 minuty. Do pánve nyní nalijte připravenou žloutkovou hmotu a energicky míchejte (nejlépe to jde pinzetou). Vytvoří se nádherná lesklá omáčka obalená kolem těstovin.

Pokud by omáčka byla stále hodně tekutá, vraťte pánev na nízký plamen a za stálého míchání ji nechte zhoustnout. Jen dejte pozor, abyste z vajec neměli “míchačky“. 😀

Servírujte posypané čerstvě strouhaným lanýžem. Lanýž by se měl strouhat na plátky, já jsem použila struhadlo na sýr. 🙂

Dobrou chuť 🙂

Gnocchi alla Sorrentina

Gnocchi alla Sorentina je tradiční a velmi známý recept, který jak napovídá název, pochází z přímořského městečka kousek od Neapole – Sorrento. Je tak rychlý, že ho máte uvařený, než byste řekli gnocchi. 🙂

Bramborové gnocchi (čtěte ňoky) miluje snad každý! Pamatuji si, když je v italských restauracích začali podávat, byl to hit! 🙂 Gnocchi vznikly v dobách, kdy se do Evropy dostaly brambory, což bylo nejspíš mezi 16. a 17.stoletím. A samotné slovo gnocchi nejspíš pochází buď z italského slova nocca, což znamená kloub / koleno nebo ze slova knohha, což je údajně uzel / smyčka v lombardské jazyce. Každopádně, důležité je, aby na nich byla jakákoliv textura. Díky tomu se na nokách udrží omáčka a každé sousto pak bude mít delikátní chuť. 🙂

Na cca 3 porce

Gnocchi

  • 500 g brambor
  • 100 g hladké mouky
  • 2 malé / 1 velký žloutek
  • Sůl

Omáčka

  • 3 stroužky česneku
  • Extra panenský olivový olej
  • 600 g rajčatové passaty
  • 250 g mozzarelly (2 ks)
  • 75 g sýru Parmigiano Reggiano
  • 3 snítky bazalky
  • Sůl
Postup

Důležité je použít brambory bohaté na škrob. Z nových to určitě nezkoušejte. 🙂 Brambory uvařte ve slupce. Ještě zatepla je oloupejte a nastrouhejte. Pokud máte mačkadlo na brambory, bramboru jen přepulte, řeznou stranou je položte do mačkadla a zmáčkněte. Strojkem slupka neprojde, tak je loupat nemusíte. 🙂

Mozzarellu natrhejte na malé kousky. Parmezán nastrouhejte najemno. Česnek plochou stranou nože rozmáčkněte a oloupejte (rozmáčknutý se loupe mnohem lépe).

V pánvi s vysokým okrajem nebo v hrnci rozehřejte 5 lžic oleje. Poté vhoďte česnek a nechte ho orestovat dozlatova. Poté ho vyndejte, svůj účel splnil (nicméně já ho tam nechávám a pak ho sním, tak je to na vás:-)). Snižte plamen a ochucený olej zalijte passatou. Osolte, natrhejte dovnitř téměř všechnu bazalku, přikryjte poklicí a nechte chvíli provařit. Mezitím se vrhněte na přípravu noků.

Na plotnu dejte vařit velké množství vody. Brambory rozprostřete na vál a řádně je osolte. Žloutek rozkvedlejte a polijte rovnoměrně brambory. Zasypte moukou přes síto. Rychle spojte (mělo by to trvat do 2 minut) a zbytečně těsto nehněťte, jinak by řídlo. Z kousků těsta vyválejte “hady” a ty krájejte na malé kousky velikosti noků. Pokud bude potřeba, můžete si přípravnou plochu moučnit. Nyní buď vidličkou nebo na speciálním prkýnku na gnocchi udělejte zářezy. Na videu níže můžete vidět, jak se to dělá. Úplně stejně to můžete udělat přes vidličku. Důležité je, aby se na noku vytvořila drážka, která poté bude sloužit jako “záchytná stanice” pro omáčku. 🙂

Hotové gnocchi rozprostřete na vál / plech a až budete mít všechny hotové, vložte je do osolené vroucí vody (nebo je můžete v tomto stádiu zamrazit a pak úplně stejně uvařit). Se solí do vody nešetřete, je to stejné jako u těstovin. Gnocchi jsou hotové, když vyplavou na povrch. Trvá to kolem jedné minuty. Děrovanou naběračkou je vyndejte a vhoďte rovnou do omáčky i s trochou škrobové vody, ve které se noky vařily. Promíchejte a stáhněte z plotny.

Troubu zapněte na 200 stupňů. Zapékací mísu pokapejte omáčkou, olivovým olejem a rozetřete. Vložte první polovinu noků, na ně položte polovinu mozzarelly a parmazánu. Zalijte druhou půlkou noků v omáčce a zasypte parmezánem a mozzarellou. Vložte do trouby a zapečte hezky dozlatova (říká se tomu gratinování :-)).

Servírujte ozdobené čerstvou bazalkou a zakápnuté olivovým olejem.

 

Tip: Při přípravě těsta můžete brambory ochutit čerstvě strouhaným muškátovým oříškem. 

Dobrou chuť 🙂

Pinsa Marinara

Pinsa je starší ségra pizzy, pokud ale nebydlíte v dosahu Cortelazzi či jiného místa, kdy byste ji sehnali (např. na Rohlíku), nezoufejte. Recept můžete brát jako inspiraci na slaný koláč z máslového listového těsta, které se dnes dá sehnat téměř v každém supermarketu. Hlavně koukejte na etiketu, ať nekoupíte rádoby listové těsto plné palmového tuku a dalších nežádoucích ingrediencí, které do těla určitě vpouštět nechcete. 🙂 V neposlední řadě tento recept můžete také aplikovat na pizza těsto.

Na 2 porce potřebujete
  • 1 ks pinsy / 300 g máslového listového těsta
  • 100 g rajčatové polpy (krájených rajčat v konzervě)
  • 1 zralé rajče / pár cherry rajčátek
  • 6 ks ančoviček
  • 2 lžičky kaparů
  • 1 lžíce extra panenského olivového oleje
  • Bazalka na ozdobu
Pinsa

Kořeny pinsy sahají hlouběji do historie Itálie, než je tomu u klasické pizzy. Původní receptura, podle níž se připravuje dodnes, se datuje do období antického Říma. Pinsa se zrodila v regionu Lazio a dodnes je velmi oblíbenou italskou pochoutkou. 🙂 Je totiž výborně stravitelná a lehká. Její příprava je nicméně velmi složitá, těsto kyne 72 hodin, a tak je skvělé, že se dá sehnat v Cortelazzi.

 

Postup pinsa

Troubu rozehřejte na 220 stupňů. Rajčata nakrájejte na plátky. Pinsu pomažte olivovým olejem a rajčatovou polpou. Navrch rozmístěte rajčátka a vložte do trouby. Pečte, dokud nebude krásně zlatavá, trvá to asi 10 – 15 minut. Až pinsu vyndáte, poklaďte ji ančovičkami, kapary a bazalkou. Můžete ji zakápnout ještě olivovým olejem. Pinsa je skvělá jako teplý rychlý oběd či večeře nebo jako studené občerstvení pro návštěvu. 🙂

 

Postup listové těsto

Troubu rozehřejte na 200 stupňů. Listové těsto rozviňte na pečící papír a asi 1,5 cm od okrajů lehce zařízněte nožem pomyslný rámeček. Dejte si pozor, abyste těsto neprořízli úplně. Vidličkou těsto lehce propíchejte po celém vnitřku (mimo okraje). Okraje potřete olivovým olejem a dejte na 5 – 7 min zapéct do trouby.

Nyní těsto vyndejte a do vnitřního rámečku opatrně natřete rajčatovou polpu a na ně položte plátky rajčat. Pečte, dokud nebudou okraje krásně zlatavé. Až slaný koláč vyndáte, poklaďte ho ančovičkami, kapary a bazalkou. Můžete ho zakápnout ještě olivovým olejem. 🙂

Dobrou chuť 🙂

Pinsa s mortadellou a pistáciemi

Pinsa je starší ségra pizzy, pokud ale nebydlíte v dosahu Cortelazzi či jiného místa, kdy byste ji sehnali (např. na Rohlíku), nezoufejte. Recept můžete brát jako inspiraci na slaný koláč z máslového listového těsta, které se dnes dá sehnat téměř v každém supermarketu. Hlavně koukejte na etiketu, ať nekoupíte rádoby listové těsto plné palmového tuku a dalších nežádoucích ingrediencí, které do těla určitě vpouštět nechcete. 🙂 V neposlední řadě tento recept můžete také aplikovat na pizza těsto.

Na 2 porce potřebujete
  • 1 ks pinsy / 300 g máslového listového těsta
  • ½ sýru mozzarella
  • 100 g mascarpone
  • 100 g mortadely*
  • 2 lžíce pistácií
  • 1 lžíce extra panenského olivového oleje
Pinsa

Kořeny pinsy sahají hlouběji do historie Itálie, než je tomu u klasické pizzy. Původní receptura, podle níž se připravuje dodnes, se datuje do období antického Říma. Pinsa se zrodila v regionu Lazio a dodnes je velmi oblíbenou italskou pochoutkou. 🙂  Je totiž výborně stravitelná a lehká. Její příprava je nicméně velmi složitá, těsto kyne 72 hodin, a tak je skvělé, že se dá sehnat v Cortelazzi.

 

 Mortadella*

Jedná se o italský salám, který na první pohled připomíná náš „junior“, ale složením je o mnoho kvalitnější. Pochází z městečka Bologna, které leží v oblasti Emiglia-Romagna a skládá se z vepřového masa, soli, tradičního koření a kousků slaniny, díky kterým na řezu pak můžete vidět typické bílé flíčky. Podává se často nakrájená na kostičky se skleničkou vína nebo se krájí na plátky a pokládá se na rozpečené pečivo – ať už je to pizza, ciabatta nebo crostini. Při vybírání mortadelly koukejte nejen na složení, ale také zkuste najít tu s označením místa původu IGP.

 

Postup pinsa

Troubu rozehřejte na 220 stupňů. Pinsu pomažte mascarpone, olivovým olejem a natrhejte na ni mozzarellu. Vložte do trouby a pečte, dokud nebudou sýry krásně zlatavé, trvá to asi 10 – 15 minut. Až pinsu vyndáte, poklaďte ji mortadellou a pistáciemi. Můžete ji zakápnout ještě olivovým olejem. Pinsa je skvělá jako teplý rychlý oběd či večeře nebo jako studené občerstvení pro návštěvu. 🙂

 

Postup listové těsto

Troubu rozehřejte na 200 stupňů. Listové těsto rozviňte na pečící papír a asi 1,5 cm od okrajů lehce zařízněte nožem pomyslný rámeček. Dejte si pozor, abyste těsto neprořízli úplně. Vidličkou těsto lehce propíchejte po celém vnitřku (mimo okraje). Okraje potřete olivovým olejem a dejte na 5 – 7 min zapéct do trouby.

Nyní těsto vyndejte a do vnitřního rámečku opatrně natřete mascarpone a navrch natrhejte sýr.  Pečte, dokud nebudou sýry krásně zlatavé. Až slaný koláč vyndáte, poklaďte ho mortadellou a pistáciemi. Nakonec zakápněte olivovým olejem.

Dobrou chuť 🙂

Spaghetti alle vongole

Tento recept vás rozhodně přenese k pobřeží Středozemního moře, ucítíte mořský vánek a možná se vás dotknou i sluneční paprsky! 🙂 Alespoň takhle se doma cítíme, když si tohle jídlo dáváme.

V Cortelazzi prodávají vyloupané i nevyloupané vongole, které perfektně chutnají se špagetami a světlou omáčkou z másla. Jsou tak jednoduché, a tak výborné a svěží. Nebojte se toho a vyzkoušejte je!

Pokud se nemůžete dostat do obchodu Cortelazzi osobně, veškeré suroviny si můžete objednat u nich na webu, je to sice trochu netradiční objednávání v italském stylu, ale stojí to za to a nákup vám přivezou po celé ČR! 🙂 Odkaz dávám zde – zaregistrujete se a na e-mail vám přijde odkaz na objednávkový formulář, kde si podle katalogu vyberete co se vám líbí. Na mém instagramu ve výběru najdete tipy na mé nejoblíbenější suroviny.

Na 2 porce potřebujete
  • 3 lžíce extra panenského olivového oleje
  • 600 g škeblí (vongole, slávky…)*
  • 280 g kvalitních špaget
  • 7 snítek plocholisté petržele
  • 3 stroužky česneku
  • 80 ml suchého bílého vína
  • Mořská sůl, pepř
  • 40 g másla

*Já jsem použila část již vyloupaných škeblí, které v Cortelazzi prodávají, nicméně pokud je neseženete, tak nevadí, po dovaření můžete pár škebliček vyloupat, aby se těstoviny lépe jedly. 🙂

Než začnete

Použijte jakékoliv kvalitní semolinové těstoviny, které mají hrubý povrch. Je to důležité, aby se omáčka a všechny chutě zachytily na těstovinách a nesklouzly z pasty do talíře. 🙂 Těstoviny vařte ve velkém množství silně vroucí vody, která je slaná jako ta mořská. Vaří se do stupně al dente a následně se z vody kleštěmi přenáší rovnou do omáčky. Nikdy se necedí, neproplachují ani neprolévají olejem.

 

Postup

Mušle omyjte a očistěte. Ty, které jsou otevřené a po zaklepání se nezavřou, vyhoďte.

Petrželku nasekejte najemno, nakrájené stonky petrželky oddělte do mističky. Česnek oloupejte a nakrájejte na tenké plátky.

Do velkého hrnce nalijte vodu až téměř po okraj a přiveďte ji k varu. Až se začne vařit, přidejte lžíci mořské soli, počkejte, dokud se nerozpustí a vložte do ní těstoviny.

Mezitím, co se vaří špagety, rozehřejte velkou pánev na vyšším plamenu a přilijte olivový olej. Vhoďte česnek a stonky z petrželky. Restujte, dokud česnek nezačne zlátnout a poté přidejte škeble a přikryjte pokličkou. Asi po 2 – 3 minutách se začnou otevírat.

Ty, které se neotevřou, vyhoďte. Přidejte víno a velkou špetku černého pepře a škeble restujte ještě 2 minuty bez pokličky, dokud se alkohol zcela nevyvaří. Až nebude cítit alkohol, pomocí kleští do pánve přetáhněte špagety i s trochou vody, ve které se vařily. Promíchejte, nechte společně trochu probublat. Poté pánev sundejte z ohně.

Přidejte listy nasekané petrželky, vychlazené máslo a promíchejte do krémové konzistence. Už by nemělo být potřeba těstoviny solit, případně můžete přidat ještě trochu pepře podle chuti.

Dobrou chuť 🙂

Tortilla piadina s krémovým sýrem, sušenou šunkou a rukolou

Dnes se s Cortelazzi naučíme o dalších zajímavých italských surovinách, které jste možná ještě neznali. 🙂 Představím vám tradiční italskou tortillu zvanou Piadina romagnola* a také sýr Stracchino**. Pokud neseženete Piadinu nebo Stracchino, nezoufejte a použijte jinou tortillu a čerstvý sýr. U tortil si jen dejte pozor na obsah nežádoucích látek, občas jsou plné chemie.

*Piadina romagnola je tradiční italská pšeničná placka. Často ji můžete vidět ve vitrínách italských bister a kaváren jako rychlou svačinku. Piadina je dokonce zapsána do seznamu tradičních italských zemědělsko-potravinářských výrobků (P.A.T.) kraje Emilia-Romagna. U nás ji seženete v Cortelazzi. Pokud si od nich budete objednávat nákup, určitě stojí za vyzkoušení! 🙂

**Stracchino je čerstvý smetanový sýr. Pochází z oblasti Lombardie a vyrábí se z mléka „unavených“ kraviček, které se vrátily z pastvy. Název stracchino je údajně odvozenina slova vyčerpaný. 🙂 Na první ochutnání si ho zamilujete! Je jemný, bohatý na chuti a rozplývá se na jazyku. V Cortelazzi seženete tento sýr pod značkou Nonno Nanni v kompostovatelném obalu. 🙂

Na 2 ks potřebujete
  • 2 tortilly – ideálně Piadina*
  • 200 g krémového sýra – ideálně Stracchino**
  • 200 g sušené šunky
  • Rukola
  • Sůl, pepř

Piadinu je možné krátce rozehřát na suché pánvi před naplněním nebo ji můžete zapéct již s náplní – vše záleží na typu náplně a vaší chuti. Samozřejmě ji také můžete nechat studenou, je totiž krásně vláčná.

Tortillu namažte sýrem, poklaďte šunkou a rukolou. Nezapomeňte přidat trochu čerstvě mleté soli a podle chuti i pepře. 🙂

Dobrou chuť 🙂

Jahodové tiramisu

Historie tiramisu je poměrně spletitá. Nejpravděpodobnější verze ale je, že se poprvé prodávalo v restauraci Le Beccherie v Trevisu. Vymyslel ho přímo majitel Roberto Linguanotto se svojí učenkyní Francescou Valori, jejíž rodné jméno bylo právě Tiramisu. I přesto, že ve světě je tiramisu jedním z nejznámějších italských receptů, jedná se o relativně novodobý recept. Vznikl až v roce 1981 – to podle mě vypovídá především o tom, že je to opravdu lahodný recept, kterému neodolal celý svět! 🙂

Tentokrát pro vás mám ve spolupráci s Cortelazzi „zamilovanou“ jahodovou verzi Tiramisu. Myslím si, že je ideální nejen na Valentýna, ale také jako dezert k výročí, na oslavu nebo třeba v létě, když máte chuť na svěží dezert. 🙂 Nezapomeňte, že jahody můžete zaměnit za jiné vaše oblíbené ovoce! Nebojte se experimentovat.

Na cca 9 porcí

Jahodová omáčka

  • 300 g jahod (můžete použít mražené)
  • Šťáva z ½ limetky / citrónu
  • 2 lžičky cukru moučka (podle chuti)
  • 100 ml vody

Tiramisu

  • 3 žloutky
  • 100 g cukru krupice
  • 1 lžička přírodního vanilkového extraktu / semínka z ½ vanilkového lusku
  • Špetka soli
  • 500 g mascarpone
  • 1,5 balení – cca 80 piškotů Pavesini* nebo 20 piškotů Savoiardi
  • 300 ml 30 – 40 % šlehačky
  • 300 g jahod
  • Mrazem sušené jahody na posypání / kakao holandského typu

Volitelné

  • 2 lžíce sladkého vína Marsala / růžového Prosecca
Pavesini

Pavesini jsou taková zmenšená verze klasických cukrářských piškotů, kterým se říká také Savoiardi. Ze své zkušenosti musím uznat, že jsou mnohem chutnější než Savoiardi, tak pokud máte možnost je koupit v Cortelazzi (jinde jsem je ani zatím neviděla), doporučuju je vyzkoušet! 🙂

 

Prosecco Rosé

Novinka letošního roku! Růžové Prosecco je prý hitem letošního roku, tak ho určitě vyzkoušejte. 🙂 Teprve v srpnu roku 2020 dostali italští výrobci povolení tuhle růžovou krásu vyrábět a jsou z výsledků nadšení! Vyjímá se elegantní, svěží chutí s neodolatelnou ovocnou vůní, tak ho určitě vyzkoušejte. 🙂

 

Postup

Jahody na omáčku rozmixujte s vodou, cukrem a šťávou z limetky / citrónu. Jahody dovnitř nakrájejte na tenčí plátky. Obojí ponechte stranou na pozdější použití.

Připravte si rendlík a ohnivzdornou mísu, která pasuje přímo na hrnec. Do rendlíku napusťte asi 1,5 cm vody. V míse smíchejte žloutky s cukrem, solí a položte na hrnec. Plotnu zapněte na střední teplotu a začněte se šleháním. Doporučuji vám použít ruční šlehač, zabere to totiž 10–15 minut. Hmotu je potřeba našlehat do světlé pěny a zároveň by žloutky měly dosáhnout teploty lehce přes 60 stupňů. Pokud máte digitální teploměr, určitě ho použijte na kontrolu teploty. V tuto chvíli přidejte vanilku a sundejte z vodní lázně. Dejte pozor, aby se pára z lázně nevysrážela do směsi.

Nyní najednou přidejte celé mascarpone rovnou z lednice (případnou vodu z něj slijte) a už jen zlehka pomocí metličky spojte se směsí. Měla by vzniknout hustá, světlá pěna. Než si připravíte ostatní suroviny, vložte směs do lednice.

Vychlazenou smetanu vyšlehejte do středně tuha. Pozor, ať z toho nemáte máslo. 🙂 Pokud máte radši sladší dezerty, můžete uprostřed šlehání přidat moučkový cukr podle chuti. Já jsem žádný nepřidávala a výsledek byl super. Šlehačku pak natřikrát vmíchejte metličkou do připraveného krému.

Pokud používáte malé skleničky, piškoty nalámejte na menší kousky nebo rozdrťte nahrubo. Jestli se rozhodnete použít alkohol, smíchejte ho nyní s jahodovou omáčkou. Piškoty na okamžik ponořte do jahodové omáčky a poklaďte na dno mísy či skleniček. Omáčka je hustší než káva, proto se nebojte nechat je v ní déle. Pokud děláte tiramisu do skleniček, ideální je nasypat trochu hrubé drti piškotů na dno skleniček a zalít omáčkou. Jinak u toho strávíte mládí. 😀 Pokud jste sehnali Pavesini, dejte do mísy vždy dvojitou vrstvu.

Nyní přidejte krém a na něj navrstvěte jahody.

Podle velikosti formy můžete buď dát ještě jednu vrstvu všech surovin (tedy piškoty, krém, jahody a krém) nebo už dát jen piškoty a krém.

Vrch mísy by měl vždy pokrývat krém. Pokud chcete navrchu vytvořit bobečky, použijte zdobicí sáček a kulatou trezírovací špičku. 🙂 Poté dezert ihned vložte do lednice minimálně na 3 hodiny. Tiramisu je ale nejlepší, když se nechá odležet do druhého dne.

*Červený prach na posypání, který vidíte na fotce jsem připravila rozmixováním lyofilizovaných (mrazem sušených) jahod. Můžete ale použít i kakao nebo vršek ozdobit zbylými jahodami. 🙂

Dobrou chuť 🙂

 © Cat & Cook všechna práva vyhrazena. Uvařeno a vyfotografováno s láskou. ivana@catandcook.cz